Jak mnozí vědí, mám rád hry a rád přemýšlím nad blbinama. Co se týče her, tak čím slabší je moje PC, tím míň hraju novinky a o to víc se zaměřuju na nezávislé projekty, u kterých se právě dá zamýšlet nad blbinama. Na některé hříčky občas odkazuji v sekci aktuálně a nechám to bez komentu (World of Goo, Crayon Physics Deluxe), ale dnešní hříčka si komentář zasluhuje.
Designér Petri Purho v rámci konference Nordic Game Jam vytvořil hru "4 Minutes and 33 Seconds of Uniqueness". Zadání pro vytvoření hry jsem uvedl v nadpisu, ve volném překladu "Dokud budem mít jeden druhého, nikdy nepřestaneme mít problémy". Projekt je jakýmsi zamyšlením nad tím, co je ještě hra a zábava a co už není.
Podstata téhle hry je jednoduchá - spustíte ji a pokud během 4 minut a 33 vteřin ji na CELÉM světě nespustí nikdo jiný, tak jste zvítězili. Pokud ji však někdo během té doby spustí, tak se hra ukončí vám oběma a oba jste prohráli. A to je vše. A teď nastává ta chvíle zamyšlení - v téhle době je asi nejhranějším žánrem MMORPG, tj. onlinové RPG, kde se stovky a tisíce hráčů snaží dohromady dosáhnout nějakého cíle (Bajda by mohl určitě nahodit nějakou historku z World of Warcraft) a pocit uspokojení většinou plyne z dobré týmové spolupráce. Kdežto v téhle hře jakýkoliv kontakt s dalším hráčem ničí hru vám oběma, kazí zážitek a znemožňuje hru dohrát. Ale pokud opravdu vydržíte 4 minuty a 33 vteřin, bude vám odměnou pocit, že po tuto dobu jste byli UNIKÁTNÍ.
Tak co, je to hra? Je to zábava? Nahradí vám ten chvilkový pocit jedinečnosti fakt, že ve hře se vlastně nic neděje? Zkuste a podělte se o váš pocit.
DOWNLOAD IT
Designér Petri Purho v rámci konference Nordic Game Jam vytvořil hru "4 Minutes and 33 Seconds of Uniqueness". Zadání pro vytvoření hry jsem uvedl v nadpisu, ve volném překladu "Dokud budem mít jeden druhého, nikdy nepřestaneme mít problémy". Projekt je jakýmsi zamyšlením nad tím, co je ještě hra a zábava a co už není.
Podstata téhle hry je jednoduchá - spustíte ji a pokud během 4 minut a 33 vteřin ji na CELÉM světě nespustí nikdo jiný, tak jste zvítězili. Pokud ji však někdo během té doby spustí, tak se hra ukončí vám oběma a oba jste prohráli. A to je vše. A teď nastává ta chvíle zamyšlení - v téhle době je asi nejhranějším žánrem MMORPG, tj. onlinové RPG, kde se stovky a tisíce hráčů snaží dohromady dosáhnout nějakého cíle (Bajda by mohl určitě nahodit nějakou historku z World of Warcraft) a pocit uspokojení většinou plyne z dobré týmové spolupráce. Kdežto v téhle hře jakýkoliv kontakt s dalším hráčem ničí hru vám oběma, kazí zážitek a znemožňuje hru dohrát. Ale pokud opravdu vydržíte 4 minuty a 33 vteřin, bude vám odměnou pocit, že po tuto dobu jste byli UNIKÁTNÍ.
Tak co, je to hra? Je to zábava? Nahradí vám ten chvilkový pocit jedinečnosti fakt, že ve hře se vlastně nic neděje? Zkuste a podělte se o váš pocit.
DOWNLOAD IT
9 komentářů:
Jen technická - vím, že není problém si to sám zjistit vyzkoušením té hry a ani to není jádrem tématu, ale pro úplnost mi trochu chybí popis toho, co by tam člověk měl ty 4 a půl minuty dělat. Kouká do bílé obrazovky s odpočtem, nebo létá na simulátoru? Vidí vůbec čas?
Ve hre samotne hrac akorat kouka na na cernobilu listu, ktera mu odmeruje zbyvajici cas (takova klasicka "loading" cara. Ciselny udaj o case neni. O to prave jde, ze jedina interakce se hrou je jeji spusteni a pak uz jen cekas :-) Dik za pripominku.
No nápad je to rozhodně zajímavej. Já bych ale trošku přeorientoval z her, protože ty podle mě ještě pořád z 90% zábavný jsou (ano jsem momentálně pod vlivem World of Warcraft :-)). Hra je od slova hrát a proto bych ani neřekl, že to, co Lipča popisuje je "hra". Úlet je na tom to, že někdo vytvořil zbytečnou věc, která v podstatě postrádá smysl (když pomineme tu myšlenku) a lidi si ju stejně stahujou a zkouší. A to je podle mě to, na co to taky upozorňuje, že na netu je teď milion kokotin, který jsou na nic, v programech je milion funkcí, který jsou na nic a lidi stejně sosají jak o život. Stejně jako nikomu nepomůže, když si na facebooku napíše do statusu každej odchod na záchod. Kvůli tomu byla životnost mého facebook accountu asi 5 minut a i za ně se stydím :-) Během nich jsem totiž stihl získat asi 30 přátel, zhruba 5 lidí mě "šťouchlo" (další nesmyslná funkce) a přečetl jsem si, co všichni dělají..na ranu :-) Ale myslím, že tímhle se už hodně dlouho zabývá hodně vzdělaných lidí a je to celkem shrnuto ve sloganu: "WHY?!?" "Because we can."
V "Big Bang Theory" rikali, ze ve facebooku se daji i hazet digitalni ovce po jinych lidech. Moc o tom nevim, treba mi nekdu tuhle funkci vysvetlite :-) Jako hazeni ovci je klasika od doby Worms, tam to zabilo miliony cervu, ale co tady?
Jo a abych nezapomenul...Bajda mel facebook...LOL :-D
Já bych jen doplnil, že nelze říct: "Bajda měl facebook." To je totéž, jako říct: "Bajda byl dítě."
Tohoto stigmatu se nejde zbavit tím, že někdo zruší účet nebo tam přestane chodit, stejně jako člověk nepřestane být dítětem svých rodičů, ani když se od nich odstěhuje:)
Zkrátka Bajda patří facebooku! :D
Dále bych se rád zapojil do diskuse "co je hra". Bajda píše, že je hra je od slova hrát a že zmíněnou "hru" člověk vlastně nehraje. Jen jako návrh k zamyšlení uvádím výherní automaty - tam taky jen zmáčknete tlačítko a zbytek není na vás (princip je tedy stejný) - a přesto je to jeden z nejnávykovějších druhů zábavy vůbec!
Pravda, ale herní automat se tak podle mě jmenuje taky proto, že máš možnost vyHRÁT. Tzn. ty lidi nebaví mačkat tlačítko, ale je tam prostě ten příslib peněz. PC hry hraješ a to je to zábavný. A s facebookem...no jo..teď už je pozdě..jsem looser :-)
To už je otázka - hybnou silou automatů jsou bezesporu peníze, ale to pak lidi můžou sázet třeba sportku. Podle mě je nezanedbatelná i nějaká úchylná touha zjistit, jestli zrovna já a zrovna teď mám štěstí...
což tě trochu přibližuje té "hře", o které psal Lipča ve článku a vzdaluje tě to od klasické "hry" na PC. Každopádně na to proč víc lidí hraje automaty je jednoduchá odpověď. Je jednodušší vhodit desetikačku a počkat, než jít si koupit tiket, zaškrtat x čísel a pak čekat na večerní "lítání balónků", jestli mám štěstí. Musíš čekat na ten adrenalin - ten u automatů máš...teď mě napadá, že o tom to je. O té chvilce vzrušení, když čekáš jestli tam vjede i třetí citrónek v řadě..nebo jestli ti někdo pokazí hru tím, že se připojí taky.
Tak to jsem rád, že jsi došel ke stejné paralele, ze které jsem vyšel já. To se mi věru často nestává. Značím si to jako jeden ze svých prvních sokratovských dialogů:)
Já totiž neříkal, že je to hra na PC jako každá jiná, ale že je to hra, kterých je tady v principu víc, a její úspěch je proto předvídatelný i z tohoto pohledu..
Okomentovat