aneb Lipča a divadlo.
Za posledních 24 hodin jsem zažil dvě srážky s médiem divadla, ze kterých se možná budu ještě dlouho vzpamatovávat psychicky i fyzicky.
Srážku první bych uvedl parafrází jedné hlášky ze seriálu How I Met Your Mother - "Existují divadla na Broadwayi, mimo Broadway, mimo mimo Broadway, pak ožralí bezdomovci křičící v parku a pak ty ostatní divadla." A já bych doplnil "a pak dlouho nic...a pak amatérské divadlo místního dramatického kroužku." Jak bych Vám popsal ten zdrcující a nervy týrající zážitek z včerejšího představení. Většinou se člověk může chytit děje a od něj se odrazit...no...tady děj nebyl, nemá smysl to okecávat. A co se to tam teda dělo? Já fakt nevím. V uvozovkách budu uvádět oficiální omluvu pro dění na jevišti - banda děcek v pestrobarevných kostýmech na sebe řvala "autorské dialogy" v "sérii nelogických fantaskních scének", to se míchalo s písničkami Hanky Zagorové a zmateným pobíháním po jevišti, hledišti a jiných částech divadla, což byl "výrazový tanec". Byl tam gay, který hrál gaye, který mluvil jen ve zdrobnělinách, protože víte - oni tak mluví. Byla tam blondýnka, která hrála blondýnku, která mluvila jen kraviny, protože víte - ony tak mluví. Byl tam metalista, který hrál... Vzorec už asi chápete. Je krásné, že si to hraní ty děti fakt očividně užili, protože ono hodinu pobíhat a křičet na sebe věty, u kterých člověk nepozná, jestli jsou vymyšlené předem nebo až na místě, není zrovna stresující a člověk nemá trému. Ale těm blbečkům možná měl někdo říct, že divadlo kupodivu nehrají jen pro sebe, ale i pro diváky. Jestli se chtějí oni pobavit, ať se sjedou a řvou na sebe někde v soukromí. Klidně si můžou dát grupáč, who cares, ale hlavně ať netvrdí lidem, že je to umění (no dobrá, jedna ta "herečka" by možná z grupáče nějaké to umění vytřískala, ale nebylo by to zásluhou jejího hereckého talentu). Abych tohle uzavřel nějakým ultimátním hodnocením - jsem klidný člověk, který se moc neprojevuje na veřejnosti a máloco mne vyprovokuje, takže kvalitu představení můžete odvodit z mé reakce na pobíhání "herců" v hledišti a otravování diváků. Když kolem mne běžel ten gay, podrazil jsem mu nohy a řekl mu "dávej bacha, debile". Bohužel to ustál a přežil, takže možná bude "hrát" dál, ale u toho já už nebudu.
Srážka druhá - byl jsem pověřen nákupen lístků na představení jistého nejmenovaného neexistujícího liptákovského dramatika, jehož hry pro mne mají spíše pověst kvality, než kvalitu samotnou. Slyšel jsem, že o lístky bude boj, tak jsem šel na nákup hodinu před začátkem předprodeje a byl jsem už asi tak 25-30 zákazník. Ale říkám si - pohoda, lístků je dost. Po hodině mrznutí ve frontě (všechny ty předpovědi počasí o "jaru v plné síle" si asi meteorologové vymýšlí z tepla svých postelí) se konečně dostávám na řadu a zjišťuju, že volné už jsou jen dvě poslední řady v sále, který má řady ve stejné výšce, takže z nich bude vidět a možná i slyšet naprosté ho*no. Jak je to možný? Dívám se na nákres sálu se židlemi a vidím, že půlka až dvě třetiny sálu už jsou předtištěny jako obsazené. V předprodeji? WTF? A vysvětlení slečny s lístky? "No víte, oni nám to už takhle z města poslali." Aha, takže banda papalášu v oblecích si buď chtěla zavděčit své rozmazlené paničky/milenky/dcerušky a sehnali jim lístky zdarma, nebo si potřebovali přivydělat ke svým titěrným platům a prodali lístky svým známým, jistě za zlomek skutečné ceny. Ale teď jsem aspoň moudřejší a příště se na celou frontu na lístky můžu vys*at. Ony televizní záznamy her mají často lepší kvalitu zvuku a obrazu, než hra samotná, člověk si k telce může vzít paprikové brambůrky a hlavně má právo herce kdykoliv umlčet, když plácají kraviny.
Ať žijí nová média:
Za posledních 24 hodin jsem zažil dvě srážky s médiem divadla, ze kterých se možná budu ještě dlouho vzpamatovávat psychicky i fyzicky.
Srážku první bych uvedl parafrází jedné hlášky ze seriálu How I Met Your Mother - "Existují divadla na Broadwayi, mimo Broadway, mimo mimo Broadway, pak ožralí bezdomovci křičící v parku a pak ty ostatní divadla." A já bych doplnil "a pak dlouho nic...a pak amatérské divadlo místního dramatického kroužku." Jak bych Vám popsal ten zdrcující a nervy týrající zážitek z včerejšího představení. Většinou se člověk může chytit děje a od něj se odrazit...no...tady děj nebyl, nemá smysl to okecávat. A co se to tam teda dělo? Já fakt nevím. V uvozovkách budu uvádět oficiální omluvu pro dění na jevišti - banda děcek v pestrobarevných kostýmech na sebe řvala "autorské dialogy" v "sérii nelogických fantaskních scének", to se míchalo s písničkami Hanky Zagorové a zmateným pobíháním po jevišti, hledišti a jiných částech divadla, což byl "výrazový tanec". Byl tam gay, který hrál gaye, který mluvil jen ve zdrobnělinách, protože víte - oni tak mluví. Byla tam blondýnka, která hrála blondýnku, která mluvila jen kraviny, protože víte - ony tak mluví. Byl tam metalista, který hrál... Vzorec už asi chápete. Je krásné, že si to hraní ty děti fakt očividně užili, protože ono hodinu pobíhat a křičet na sebe věty, u kterých člověk nepozná, jestli jsou vymyšlené předem nebo až na místě, není zrovna stresující a člověk nemá trému. Ale těm blbečkům možná měl někdo říct, že divadlo kupodivu nehrají jen pro sebe, ale i pro diváky. Jestli se chtějí oni pobavit, ať se sjedou a řvou na sebe někde v soukromí. Klidně si můžou dát grupáč, who cares, ale hlavně ať netvrdí lidem, že je to umění (no dobrá, jedna ta "herečka" by možná z grupáče nějaké to umění vytřískala, ale nebylo by to zásluhou jejího hereckého talentu). Abych tohle uzavřel nějakým ultimátním hodnocením - jsem klidný člověk, který se moc neprojevuje na veřejnosti a máloco mne vyprovokuje, takže kvalitu představení můžete odvodit z mé reakce na pobíhání "herců" v hledišti a otravování diváků. Když kolem mne běžel ten gay, podrazil jsem mu nohy a řekl mu "dávej bacha, debile". Bohužel to ustál a přežil, takže možná bude "hrát" dál, ale u toho já už nebudu.
Srážka druhá - byl jsem pověřen nákupen lístků na představení jistého nejmenovaného neexistujícího liptákovského dramatika, jehož hry pro mne mají spíše pověst kvality, než kvalitu samotnou. Slyšel jsem, že o lístky bude boj, tak jsem šel na nákup hodinu před začátkem předprodeje a byl jsem už asi tak 25-30 zákazník. Ale říkám si - pohoda, lístků je dost. Po hodině mrznutí ve frontě (všechny ty předpovědi počasí o "jaru v plné síle" si asi meteorologové vymýšlí z tepla svých postelí) se konečně dostávám na řadu a zjišťuju, že volné už jsou jen dvě poslední řady v sále, který má řady ve stejné výšce, takže z nich bude vidět a možná i slyšet naprosté ho*no. Jak je to možný? Dívám se na nákres sálu se židlemi a vidím, že půlka až dvě třetiny sálu už jsou předtištěny jako obsazené. V předprodeji? WTF? A vysvětlení slečny s lístky? "No víte, oni nám to už takhle z města poslali." Aha, takže banda papalášu v oblecích si buď chtěla zavděčit své rozmazlené paničky/milenky/dcerušky a sehnali jim lístky zdarma, nebo si potřebovali přivydělat ke svým titěrným platům a prodali lístky svým známým, jistě za zlomek skutečné ceny. Ale teď jsem aspoň moudřejší a příště se na celou frontu na lístky můžu vys*at. Ony televizní záznamy her mají často lepší kvalitu zvuku a obrazu, než hra samotná, člověk si k telce může vzít paprikové brambůrky a hlavně má právo herce kdykoliv umlčet, když plácají kraviny.
Ať žijí nová média:
