Předvánoční filmík

Už jsou skoro Vánoce, dárky nakoupený, žádný akce na obzoru, tak jsem se rozhodl tohle dopoledne mrknout na nějaký ten filmík. Měl jsem tu film Rounders, neboli Hráči, s Mattem Damonem a Edwardem Nortonem a taková kombinace je prostě zárukou dobrá zábavy. Film je možná už deset let starý, ale s takovýhle obsazením, kdo by si stěžoval. Celý film je navíc o pokeru, což, i když se to tak spoustě lidí nemusí zdát, je vcelku napínavý „sport“ (rozhodně při jeho sledování zažívám silnější emoce než u jakéhokoliv hokejového finále včetně té neuvěřitelné nudy na olympiádě v roce 98).

Takže takový byl plán – dopolední relaxační filmík – a jak to dopadlo? Začal jsem ho sledovat v 10 hodin. Bohužel mamka je doma, protože je učitelka a tatík je taky doma, protože je blbec s krizí středního věku. A co to znamená? Znamená to neustálé vyrušování s neuvěřitelnými poznámkami a požadavky na mou osobu od vcelku klasických jako „vynes koš, běž nakupovat, zkontroluj vánoční světla“ až po naprosto podivné jako „maminka přijde ke mně a beze slova roztáhne žaluzie…přece nebudu sedět v té tmě (pokud jste aspoň jednou byli v kině, doufám, že taky uznáte, že trošku tmy u filmu neuškodí)“ či „mamka přijde s utěrkou, otře moji umělohmotnou krabičku s vitamíny a odejde (tady se přiznám, že jsem doteď nepochopil význam tohohle činu…kdyby otřela i tu plastovou krabičku se žvýkačkama, co stála vedle těch vitamínů, tak to vezmu jako nějaké poslání, ale takhle…)“. Po prvních pár vyrušeních mě to začalo štvát, že pokaždé musím buď přerušit film nebo se v něm vracet, protože mi něco ušlo. Takže jsem si začal dělat čárky na papír za každé vyrušení. Skončil jsem na neuvěřitelném počtu okolo 25 vyrušení. Od těch malých minutových, až po jedno hodinové. Celkově mi to vzalo asi tři hodiny. Což znamená asi 2 minuty vyrušení na jednu minutu filmu. Takže jsem u filmu vlastně strávil 5 hodin a vím z něj totální hovno a večer se na něj musím mrknout znovu. Pozitivní nálada z rána taktéž v čudu.

Zítra jdu do kina na Amadea od Miloše Formana a děsí mě představa, že se tam stane něco podobného. Vždyť ten film má tři hodiny, kdybych k němu navíc 6 hodin něco vyřizoval…to je 9 hodin…to vydá na jeden kvalitní spánek a já nechci přijít ani o minutu kvalitního spánku ve svým životě.

Takže mi držte palce a během toho taky mrkněte na nějaký pěkný film…Vánoce jsou taky o čumění na telku a i když to spousta lidí nepřizná, všichni stejně o Štedrým dnu sedí a koukají na Popelku.