ZK, TD a OP

Když se u posledního článku Bajda konečně zapsal mezi autory blogu, ani nevěděl, jak mi v té chvíli ušetřil práci. Poslední týden totiž byl naprosto vyčerpávající a ve znamení tří věcí, které se skrývají pod zkratkami ZK, TD a OP.

ZK jako zkoušky. První, nejvíc důležitá a nejvíc otravná zkratka. Ano, po všech těch zdrženích jako byla střevní chřipka, normální chřipka a ještě jedna chřipka jsem se musel konečně vrhnout do skript a aspoň si zařídit možnost vstupu do dalšího semestru. Jen pro představu, jaké oblasti lidské kultury jsem za těch pár dnů nastudoval ( samozřejmě okamžitě zapomenul, proč si zatěžovat hlavu, když to v těch knížkách stejně vždycky bude, abych si to mohl najít), uvádím několik názvů předmětů: tak třeba Pojistná ekonomika, Hollywood Stars, Firemní finance, Vizuální kultura v dějinách nebo Právo a finance. Pokud se vám zdá rozptyl těch témat trošku široký…co mám říct, jsem přeběhlík a u studia jedné věci bych se napřed unudil a pak zbláznil. Výjimkou by možná mohl být předmět Hollywood Stars, jehož obsah je potencionálně nekonečný a nekonečně zábavný. Je to vlastně povýšení bulvárních článků v novinách na vysokoškolskou úroveň a problémy typu „ve kterém filmu byla Jodie Foster poprvé brána jak sex symbol a proč“ jsou prostě super. Takže ZK bysme měli za sebou.

TD jako Tower Defense. Na úvod, tohle asi nebude zajímat 90 procent lidí, co se pohybují na netu, ale mě tahle zkratka fakt držela nad vodou. Ve zkouškovém období si člověk potřebuje oddechnout a já to řešil flashovými hrami, které se souhrnně označují jako tower defense. Princip těchto her je jednoduchý – na obrazovce je znázorněna cesta začínající v bodě A a končící v bodě B. Po cestě běhají nejrůznější potvůrky od šílených a roztomilých ovcí až po přerostlé agresivní mravence. A hráčovým úkolem je podél cesty stavět věže (tedy towers), které budou po potvůrkách střílet či házet nejrůznější ošklivosti a tak jim bránili (tedy defense) dostat se na konec cesty do bodu B. Jak to tak obvykle bývá – jednoduchý princip, nekonečná zábava. Na tomto místě musím poděkovat svému kamarádovi Šnekovi, který také obětoval pár hodin a zahrál si pár těhle blbinek se mnou a zajišťoval tak mé rozptýlení. A pro vás ostatní, pokud si to chcete taky vyzkoušet, tak proč nezačít u roztomilé Bloon Defense a až pochopíte princip, tak pokročte třeba k takticky vymazlené Flash Element TD.

OP jako One Piece. A jako poslední věc a to asi nikoho nepřekvapí…jak bych mohl vydržet těžké dny bez aspoň jednoho anime seriálku. One Piece je jeden z nejdéle běžících seriálů v Japonsku (přes 10 let a přes 300 dílů) a jako takový je už fakt vymakaný jak příběhově, tak technicky. Aktuálně jsem se dostal přibližně k 150 dílu a nemůžu si ho vynachválit a taky pro to tenhle seriálek zahrnu do svého příštího „Proč milujeme anime“ článku. A jen tak z legrace a abyste věděli aspoň trošku, jak to vypadá, tak přidávám jednu z oslavovaných bojových scén seriálu. Kvalita je horší, ale tak co se dá dělat. V této scéně hlavní hrdina Monkey D. Luffy, který dokáže své gumové tělo využít k neuvěřitelným věcem, konečně poráží nechutného záporňáka Sira Crocodila, který zase dokáže své tělo změnit na písek a bránit se tak proti nebezpečí. A jak už to tak bývá, během finálního úderu s sebou vezmou i půlku města J A pokud by vám hudba v úryvku byla povědomá, tak vězte, že japonský autor zde pro zvýšení napětí použil část Dvořákové skladby „Z Nového Světa“ (a v americké verzi tuhle skladbu vypustili, protože se těm cenzorským blbečkům zdálo, že je pro mladé až moc dramatická).

A protože mám fakt fajn náladu, tak říkám, že je třeba přestat spát a relaxovat, ale je čas začít pořádně pařit…užijte si to: